Monte Albán

Neboli „Jaguáří vrcholek“ jsou pozůstatky města, které se rozkládá v nadmořské výšce 400 m.n.m. nad údolím Oaxaca. Monte Albán je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je jedním, z nejstarších kultovních míst, které svědčí o bohaté historii předkolumbovských kultur. Prvními obyvateli byli Olmékové kolem r. 800 př.n.l. Nejprve na vrcholu hory vytvořili umělou plošinu, kde budovali paláce, hrobky, hřiště atd. Kolem r. 300 př.n.l. místo obývali Zapotékové – ti zde postavili své pyramidy, hrobky a chrámy.  Před opuštěním města v 9. století zasypali hrobky a chrámy. Asi ve 12. století na místo přišli Mixtékové – vyprázdnili zasypané hrobky a začali je opět používat pro pohřbívání svých mrtvých.

V minulosti byl Monte Albán obřadním a civilně-náboženským centrem. Vyrostly zde mohyly, na kamenných stélách a obkladových tabulích jsou zachované jedny z nejstarších hieroglyfů a číslovek ve Střední Americe.

Existenci Monte Albán lze rozdělit do 3 fází:
Monte Albán I (asi 600 – 500 př.n.l.) – v této fázi zde bylo rozvinuto stavitelství, umění a vzdělanost. V umění se projevuje vliv olmécké kultury, což symbolizují nízké reliéfy tanečníků na obkladových tabulích.
Během období Monte Albán II (pozdní předklasické období) se centrum postupně vzmáhalo.
Vrcholu dosáhlo až v klasickém období Monte Albán III (asi 300 – 900 n.l.). Obřadové jádro tvořilo nádvoří uzavřené pyramidami a plošina.  Většina staveb pochází z tohoto období.
Během IV. období Monte Albán sloužil už jen jako pohřebiště (poklasické období).
 

Nejoblíbenější zájezdy Monte Albán