Caracas

Santiago de León de Caracas je hlavním městem jihoamerického státu Venezuela. Je největším městem v zemi. Dominantami města jsou futuristické mrakodrapy a mnohoproudé dálnice, které vytváří kontrast chudinským „slumům“, které jsou na okrajích města. V Caracasu najdete vše, co se dá od hlavního města očekávat – hotely, restaurace, divadla, muzea, nákupní centra, bary; ale i chudobu, znečištění, kriminalitu a dopravní problémy. Je centrem politického, kulturního, vědeckého i vzdělávací života. Ve městě se nachází několik ukázek moderní architektury – fresky, sochy, mozaiky. Díky své poloze na karibském pobřeží tvoří Caracas vstupní bránu do And a Amazonie.  Ve městě žije vice jak 5 174 000 obyvatel. Město se rozkládá ve 20 km dlouhém a úzkém pobřežním údolí. Centrum města je dlouhé cca 8 km – začíná v El Silenciu a končí v Chacau. Historické centrum se nachází v západní části města.

Počátky města se datují do roku 1560, kdy zde Francisco Fajardo objevil zelené údolí, které je v dnešní době zastavěné budovami a silnicemi. Založil zde osadu San Francisco, kterou ale zničili indiáni. V roce 1567 byli indiáni vyhnáni a město bylo obnoveno a přejmenováno na Santiago de León de Caracas – „Santiago“ po patronovi Španělska, „León“ po guvernérovi provincie a „Caracas“ dle indiánů v oblasti.

Město v minulosti čelilo útokům ze strany pirátů, kteří město vyhladili. V roce 1750 se narodil Francisco Miranda, který bojoval za nezávislost Venezuely ve Španělsku a v roce 1783 Simón Bolívar, který nezávislost vybojoval. Nezávislá administrativa fungovala v letech 1810-1812. V roce 1812 Caracas zasáhlo zemětřesení, které zničilo většinu historickým koloniálních budov.

Po vyhlášení nezávislosti nastaly velké vládní problémy, které trvaly více než 100 let – byla doba anarchie a krutovlád, kdy zemi ovládalo několik  vojenských diktátorů.  Caracas se rozvíjel pomalu až do 70.let 19. Století, kdy byl schválen program modernizace. V programu bylo o vybudování mohutných staveb, které byly ale zničeny při zemětřesení v roce 1990.

Ve 20. letech minulého století se v době rozmachu těžby ropy se z Caracasu stalo moderní město. Od 50. let vstoupla prudce populace města. Ekonomický úpadek zažilo město v 80. a 90. letech.  15.12.1999 velké sesuvy bahna zničily 100 km pobřeží na severu města – tyto se považovaly za nejhorší katastrofu Jižní Ameriky.

Zdejší průmysl se zaměřuje na výrobu automobilu, cementu, potravin, umělých hmot, chemického a textilního zboží.

Navštěvovanými místy jsou: Federativní Capitol, Východní park, Kulturní komplex Terasa Carreño, Las Mercedes, Cerro El Ávila, kostel San Francisco, katedrála, Sierra de la Costa. V roce 2000 bylo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsáno univerzitní město v Caracasu jako příklad moderní architektury a urbanismu.