Teotihuacan

Je jednou ze starých mezoamerických památek, která byla v mezi 1. a 8. stoletím náboženským centrem Střední Ameriky, kde se scházely desetitisíce lidí.  Zříceniny Teotihuacánu se nacházejí 50 km severovýchodně od Mexico City. Nejen v mexických mýtech je tato památka popisovaná jako magické, posvátné místo, které skrývá mnoho tajemství a ohromuje svou monumentalitou.  Rozkládá se na vyprahlé náhorní plošině v nadmořské výšce 2 200 m.n.m.

Trosky posvátného města objevili jako první Aztékové, kteří oblast osídlili 700 let poté,co bylo kolem roku 600 opuštěno. Domnívali se, že je to rodiště bohů. Název pochází z aztéckého náhuatlu a znamená „město bohů“, „město, kde se lidé stávají bohy“, „místo, kde je hojnost bohů“. Aztékové pojmenovali hlavní cestu města Cestou mrtvých a stavby nazvali pyramidou Slunce a Měsíce. Dodnes je záhadou, kdo byli zakladatelé a jakým jazykem mluvili, jelikož se nedochovaly žádné písemné památky až na několik symbolů a náčrtů.

Teotihuacán vznik z malé vesnické osady kolem r. 100 n.l. a pomalu se rozrůstal ve velké město. Vznikl sloučením menších vesnic poté, co byla objevena čtyřkomorová jeskyně s lávovým tunelem. V předklasickým období se v oblasti středního Mexika začaly rozvíjet vesnice Texcoco – Cuicuilco a Teotihuacán. Kolem r. 100 n.l. bylo Texcoco zničeno a obyvatelé se přemístili do Teotihuacánu. Z této doby pochází nejstarší posvátné stavby – např. pyramida Slunce. Na začátku 2. století se Teotihuacán rozrůstal a přibývaly budovy kolem Cesty mrtvých. Kolem r. 200 byla vystavěna Quetzalcóatlova pyramida. Vrchol teotihuacánské kultury byl v letech 250 – 650 n.l.  Ke kulturnímu rozkvětu patřil i architektonický a umělecký rozvoj – byla přestavěna řada budov, chatrče se měnily v cihlové paláce. Po r. 650 Teotihuacán přestal být posvátným městem a jeho kultura upadla. Existence Teotihuacánu byla asi 700 let. Kolem r. 750 se Město bohů zhroutilo. Je jisté, že město bylo kolem r. 900 n.l. opuštěno a definitivně zpustlo r. 1000 n.l.

Nejznámějšími budovami jsou: Pyramida Měsíce, pyramida Slunce, Cesta mrtvých, Náměstí sloupů, Citadela, Quetzalcoatlova pyramida.

Hlavním stavebním prvkem byl kámen. Jádro pyramid bylo tvořeno vepřovicemi – velké cihly sušené na slunci vyrobené z vrstev odpadů (např. keramické střepy). Dále se využívala malta, vápenná omítka. Architektonickými znaky byla symetrie, talud-tablero (střídavé používání šikmých svislých a kolmých vodorovných stěh oddělených vystupující římsami), dekorativní plastika, malby, reliéfy a sochy.