Velikonoční ostrov

„Rapa Nui“ – Velikonoční ostrov se nachází ve východní části Polynésie na jihu Tichého oceánu. Leží 3 600 km od pobřeží Jižní Ameriky. Rozloha je 163 km² a počet obyvatel přibližně 3 800. Hlavním městem je Hanga Roa.

Ostrov objevil Jacob Roggeveen o Velikonoční neděli r. 1722.

Velikonoční ostrov je nejodlehlejším obývaným ostrovem světa. Jeho nejbližším obývaným „sousedem“ je ostrov Pitcairn, který je vzdálený 2075 km. Nejbližší neobydlený ostrov je Isla Sala y Gómez, který je dlouhý 8 km a tvoří nejvýchodnější bod Polynéského trojúhelníku. Nejvyšším bodem je vrchol sopky Maunga Terevaka (507 m.n.m.), která je 12. nejizolovanější horou světa. V okolí ostrova je 15 menších ostrůvků, např.: Motu Iti, Matu Kau Kau, Motu Nui. Na Velikonočním ostrově nejsou žádné stálé vodní toky, ale jsou zde 3 sladkovodní kráterová jezera: Rano Aroi, Rano Raruku a Rano Kau.

Ostrov je vulkanického původu a tvoří ho 3 sopky: Maunga Terevaka, Poike a Rano Kau. V průběhu geologických procesů spojily lávové toky a dnes tvoří zhruba trojúhelníkový tvar ostrova. Na ostrově jsou dále menší sopečné kužely. Lávové toky na ostrově vytvořily mnoho jeskyní. Přilehlé menší ostrůvky Motu Nui jsou také vrcholky sopky. Jsou součástí podmořského pohoří Sala y Goméz. Toto pohoří vzniklo pohybem podmořské desky Nazca. Dnes jsou sopky na ostrově neaktivní.

Na Velikonočním ostrově je teplé, subtropické podnebí a vanou zde silné pasátové větry.

Oproti jiným tichomořským ostrovům má Velikonoční ostrov malou druhovou rozmanitost rostlin – je zde jen okolo 30 druhů původních semenných rostlin. K původní vegetaci í patřil endemický strom Toromiro či totora (rákosí). Na ostrově nejsou žádní hadi. V severní části ostrova Anakena mořské želvy kladou svá vejce. V okolí ostrova se vyskytuje okolo 140 druhů ryb. Na ostrově žije cca 25 druhů mořských ptáků, chovají se zde hospodářská zvířata a koně.

Již v polovině 1. tisíciletí byl ostrov osídlen polynéským obyvatelstvem. Na kánoích bylo přivezeno asi 300 – 400 lidí z ostrovů Maroe – Orega a Maroe – Tohio. Přivezeny byly také zvířata, rostliny a plodiny (brambory, banány, ibišek, kuřata, prasata, …). První obyvatelé byli rozděleni do 10 klanů a 16 osad. Vytvářela se ceremoniální centra – sochy moai byly tesané v kráteru vyhaslé sopky Rano Raraku. Sochy se poté táhly na pobřeží, kde byly zdviženy na ahu. Kolem roku 1600 se podařilo lidem z ostrova Rapa Nui zničit veškeré lesy ostrova. Přišel hladomor, válka všichni proti všem, kanibalismus a sochy moai byly navždy opuštěny.

Po objevení ostrova Evropany r. 1722 se obyvatelé ostrova začínali regenerovat. Evropané s sebou ale přinesli epidemii neštovic a otrokáře, kteří chytali domorodce pro práci v dolech. V roce 1888 připlula na ostrov chilská loď, jejíž kapitán Pilicarpo Toro vyhlásil svrchovanost Chile nad ostrovem. Ten se stal chilskou kolonií a byl pronajat britské společnosti pro chov ovcí. Obyvatelé byli přesídleni do obce Hanga Roa. V roce 1935 Chile deklarovalo Velikonoční ostrov na národní park. Pronájem Britům byl ukončen v roce 1953. V 60. letech 20. století byl přijat zákon o právech obyvatel ostrova, a tak se ostrované stali plnoprávnými občany Chile. V roce 1967 bylo dokončeno letiště Mataveri a zahájeno letecké spojení s Chile. Ostrov byl v roce 1996 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.

Ostrov je známý díky sochám moai. Na Velikonočním ostrově se také nachází největší kolekce petroglyfů v celé Polynésii.
 

Nejoblíbenější zájezdy Velikonoční ostrov