Pouhých 15 % území není trvale zaledněno. Tento ledovec (1, 8 mil. km²) je druhým největším ledovcem na světě (největší je Antarktický ledovec). Název této země je v grónštině „Kallallit Nunaat“ („země Kalaallitů“ nebo „země Gróňanů“ ).
Jako první přišli do Grónska předci prvních Inuitů kolem roku 3000 př.n.l. během cesty z Asie na Aljašku. O 500 let později proběhlo první stěhování Indiánů do Grónska. Přibližně kolem roku 875 objevil ostrov viking Gunnbjørn Ulfsson a pojmenoval ho Gunnbjørnland. Po roce 1000 proběhlo stěhování Inuitů z Aljašky a severní Kanady do Grónska – kultura Thule. V 18. a 19. století ostrov navštěvovali dánští a němečtí velrybáři. V roce 1953 se stalo Grónsko součástí Dánska a v r. 1989 získává autonomii.
Grónsko má bohaté zásoby nerostného bohatství – uran, uhlí, kryolit a galenit. Předpokládá se, že v okolním moři jsou zásoby ropy a zemního plynu. Po ustanovení autonomie byl vydán Zákon o zásobách minerálů v Grónsku – grónský lid má právo nakládat se svými přírodními zdroji. A o budoucím využívání má rozhodovat grónsko-dánský výbor.
Vyskytují se zde lední medvědi, tuleni, pižmoni, sobi, polární vlci a lišky či sněžní zajíci. Dále jsou k vidění velryby, mroži a nejrůznější druhy mořských ptáků.